Novinky

Rubriky

Kalendář akcí

  • 26.8.2017Procházka středověkem
  • 2.9.2017 14.00Sportovní kluby, z.s. - "Staráček" sportovní odpoledne pro děti
  • 3.9.2017Velkomoravský koncert
  • 9.9.2017Slovácké slavnosti vína
  • 10.9.2017Zábavné odpoledne – škola začíná
AEC v1.0.4

Fotogalerie

Projekty z ROP Střední Morava

Digitální povodňový plán

Čtvrtek 27. července 2017

imenicka.cz

Kam ve Starém Městě na oběd?

imenicka.cz

Fotogalerie

Mírné klimatické podmínky i úrodná půda nivy řeky Moravy vytvářely příhodné předpoklady pro rané osídlení. Také poloha Starého Města v místech křížení obchodních stezek známých od pravěku byla důvodem, že zde zapustily své kořeny už skupiny lovců mamutů, kteří si zde založili své občasné tábořiště. Jejich následovník, jeden z lovců lišek, králíků a jiné drobné zvěře zde před 10 000 lety pohřbil poblíž svého ohniště svoji 45 let starou ženu. Objev hrobu této první „Staroměšťanky“ na ploše dnešní budovy Památníku Velké Moravy je jediným z doby pozdního paleolitu v rámci celé České republiky. Po lovcích přišli první zemědělci, dobu kamenou vystřídala doba bronzová (20.–8. stol. př. n. l.) a po ní doba železná. Objevili se Kelti, po nich germánští Suébové následováni vojáky a obchodníky světovládného Říma, jehož expanze se zastavila na Dunaji. Tehdy, ve 2. století po Kristu, existovala v oblasti Starého Města, na území Germánů, římská vojensko-obchodní stanice. Po sedmi stech letech objevili její trosky staří Slované, Moravané, kteří v 9. století založili první státní útvar ve střední Evropě, Velkou Moravu. Moravané použili starých římských cihel a střešních tašek z této stanice ke stavbě svých kostelů a paláců. Pozůstatky těchto staveb dnes nacházíme při archeologických výzkumech. Asi 100 kusů římských cihel je dodnes součástí zdiva staroměstského kostela sv. Michaela archanděla, který vybudovali mniši cisterciáci na místě někdejší velkomoravské rotundy. Kostel sv. Michaela je jedinou stavbou v České republice, v níž bezmála 2000 let staré cihly ještě stále plní svoji primární funkci.
V 9. století bylo území Starého Města hlavní součástí Veligradu, jednoho ze dvou hlavních center Velké Moravy, k němuž ještě patřilo sídliště na místě historického centra města Uherské Hradiště a církevní centrum na výšině v Sadech.
Ve Starém Městě se rozkládal mocenský areál s kamenným palácem moravských knížat a rotundou. V poloze Na Valách, v centru vůbec nejrozsáhlejší velkomoravské nekropole, stál další kostel, jiný pak i s malým pohřebištěm postavili na jihozápadním okraji města v místech zvaných „Špitálky“. V aglomeraci se nacházely i řemeslnické areály členící se dále na výrobní specializované okrsky, v nichž byly zhotovovány skvosty velkomoravského šperkařství, honosné meče, opasky a ostruhy, ale i předměty denní potřeby. Archeologické výzkumy, které ve Starém Městě trvají více než 100 let, prokázaly, že významní obyvatelé velkomoravského Starého Města nosili šaty ušité z hedvábí, brokátů a prošité zlatými nitěmi, což dokládá, že udržovali kontakty s vyspělými oblastmi nejen Evropy, ale i Asie nebo Afriky. Ve druhé polovině 9. století byli téměř všichni z nich křesťané.
Na začátku 10. století Velká Morava zanikla. Z mocného Veligradu se stala vesnice, ovšem se dvěma kostely, z nichž jeden byl kostel sv. Michaela. V roce 1205 do kraje přišli cisterciáčtí mniši a asi 5 km od vesnice Veligrad, která se rozkládala na místě dnešního Starého Města, si vybudovali klášter. Pojmenovali jej Velehrad a nedaleká vesnice Veligrad se stala jeho majetkem. Mniši měli v úmyslu vesnici Veligrad přeměnit na klášterní městečko, centrum svého hospodářského života. V roce 1257 ovšem vzniklo v těsném sousedství královské město Nový Velehrad, později Hradiště, dnešní Uherské Hradiště. Proto se na začátku 14. století změnil název Veligrad na Staré Město. Dějinné osudy Starého Města se postupně stále více odkláněly od kláštera a spojovaly se s osudy Uherského Hradiště. A tento stav trval po dlouhá staletí, kdy Staré Město plnilo funkci jeho předměstí a hospodářského zázemí.
Charakter obce se začal měnit v polovině 19. století, výstavba Severní dráhy císaře Ferdinanda v roce 1841 přinesla nejen řadu pracovních příležitostí, ale i spojení s průmyslovými částmi monarchie. V původně zemědělské obci se začal rozvíjet obchod, živnosti a byly zde vybudovány průmyslové podniky – v roce 1868 jeden z největších cukrovarů na Moravě, dále cihelna, pila aj. K nim přibyla v roce 1925 továrna na výrobu chemických produktů a barev, jež dodnes patří k předním producentům nátěrových hmot v České republice. Nové průmyslové a zemědělské podniky vznikly také ve druhé polovině 20. a na počátku našeho století.

Za poslední dvě desítky let samostatnosti ušlo Staré Město velký kus cesty, během níž se jeho tvář výrazně proměnila. Nově postavené domy i opravené budovy, dětská hřiště, vysázená zeleň, rozvíjející se školství, široké možnosti volnočasových aktivit ve sportovních, kulturních a spolkových organizacích jsou obrazem dnešního života obyvatel moderního města. Staré Město ale nabízí řadu nevšedních zážitků také svým návštěvníkům. Zájemce o historii zaujmou základy velkomoravských kostelů, jež jsou národními kulturními památkami a jistě navštíví i Památník Velké Moravy s novou multimediální expozicí, jež přibližuje dějinné okamžiky Velké Moravy i běžný život člověka tehdejší doby. Živé lidové tradice udržované v průběhu roku řadí Staré Město k nejvýznamnějším obcím národopisné oblasti Dolňácka.

Významné mezníky v dějinách Starého Města:

  • • 869 ve fuldských análech zmínka o „nevýslovné pevnosti Rastislavově“
  • • 1141 Veligrad – první doložená písemná zmínka
  • • 1220 trhová ves cisterciáckého kláštera na Velehradě
  • • 1250 kolem poloviny století přestavěna velkomoravská rotunda na farní kostel sv. Michala
  • • 1321 obec nazvána Staré Město
  • • 1423 klášter na Velehradě zastavil ves městu Uherskému Hradišti
  • • 1550 Staré Město připojeno k uherskohradišťskému velkostatku
  • • 1645 obec vypálena švédským vojskem
  • • 1734 obnoven kostel sv. Michala
  • • 1805 po bitvě u Slavkova obsadilo Staré Město francouzské vojsko
  • • 1841 železniční spojení Severní drahou císaře Ferdinanda
  • • 1868 postaven místní cukrovar
  • • 1909 dokončena stavba nové radnice
  • • 1925 založena továrna na výrobu barev Kirschner
  • • 1945 obec osvobozena rumunskými vojsky
  • • 1949 první objev základů zděné církevní stavby z 9. století – kostela Na Valách
  • • 1951 obnovena samostatná farnost
  • • 1960 otevřena první expozice v Památníku Velké Moravy
  • • 1990 na základě lidového referenda se Staré Město odloučilo od Uherského Hradiště
  • • 1997 katastrofální povodeň, v jejímž důsledku bylo zbouráno 93 domů
  • • 1997 Staré Město povýšeno na město
  • • 2000 vydána monografie Staré Město v proměnách staletí
  • • 2010 otevřena nová multimediální expozice v rekonstruovaném Památníku Velké Moravy

Starosta města Josef Bazala

Vážení návštěvníci,
vítám Vás na oficiálních webových stránkách úspěšně se rozvíjejícího města Staré Město, které je mimo jiné významné svou velkomoravskou historií. Věřím, že zde naleznete zajímavosti nejen o bohaté historii a současnosti města, ale i řadu důležitých praktických informací pro běžné potřeby občanů, včetně pozvánek na zajímavé kulturní, společenské, sportovní a folklorní události.

Vizualizace ZUŠ

Vizualizace náměstí Velké Moravy

Video o Starém Městě

Virtuální prohlídka města

Webkamera

Webkamera ve Starém Městě

Užitečné odkazy

Region Slovácko

Mikroregion Staroměstsko

KOVOZOO CzechPoint

EPUSA

Na úřad přes internet

Evropská databanka

Evidence tržeb