Novinky

Rubriky

Kalendář akcí

  • 2.12.2017Rozsvícení Vánočního stromu + Mikuláš
  • 3.12.2017 9.00Vánoční jarmark
  • 8.12.2017Setkání spolků
  • 17.12.2017Vánoční zpívání
  • 27.1.2018 19.00XXI. REPREZENTAČNÍ PLES MĚSTA
AEC v1.0.4

Fotogalerie

Projekty z ROP Střední Morava

Digitální povodňový plán

Úterý 21. listopadu 2017

imenicka.cz

Kam ve Starém Městě na oběd?

imenicka.cz

Fotogalerie


Vyprávět někomu na přelomu osmdesátých a devadesátých let příběh, že jsme na Baťáku nebo na řece Moravě u Starého Města viděli bobra, tak by se nám nejspíše vysmál. Ale časy se mění. Vše kolem nás se mění. Něco k lepšímu, něco k horšímu, jak se to vezme a záleží taky samozřejmě na “gustu“ toho kterého člověka. Bobr evropský (Castor fiber) je největším evropským hlodavcem vážícím běžně okolo 25 kg. Před pár lety byl ale v Německu uloven exemplář, vážící 46 kg. Srst bobra má černou nebo hnědou barvu a patří k vůbec nejhustším v živočišné říši.
Řada adaptací k životu ve vodě, kácení stromů, stavbě složitých staveb (bobřích hradů a hrází) i hrabání dlouhých nor v březích jej řadí mezi zvířata vzbuzující respekt a zájem. S výskytem kdysi velmi vzácných až exotických druhů jako by se v poslední době roztrhl pytel. To neplatí samozřejmě jenom o bobrovi evropském, ale i o mnoha dalších druzích rostlin a živočichů. Na druhé straně nám mizí některé druhy obecné. Inu taková je příroda. Je to dynamický systém podléhající množství vlivů a ani při dnešní úrovni poznání nejsme schopni v mnoha případech vyslovovat stoprocentní hypotézy o příčinách šíření či mizení některých druhů. Pojďme ale k bobrovi. Historicky vzato původní divoce žijící bobři na Labi, Moravě i přítocích Vltavy vyhynuli na našem území již začátkem 18. století zejména díky intenzivnímu lovu. Přežili pouze jedinci chovaní na bobřích farmách, jejichž cílem byl chov a následně obchod s kožešinami a žlázami, zvanými bobří stroj (tyto byly zdrojem látek používaných v lékařství a kosmetice). Tradiční “bobrovny“ existovaly do poloviny 19. století a byly výsadou jihočeských bobrovníků. Ti chovali původem polské bobry až do r. 1882. Poté zmizel bobr z naší přírody úplně. Stejný osud postihl ve středověku prakticky jeho celou evropskou populaci a počátkem 20.století měl areál rozšíření druhu pouze ostrůvkovitý charakter s populacemi ve Skandinávii, Německu, Francii a v evropské části Ruska. Na území dnešní České republiky byly po dlouhé době první stopy bobra zaznamenány roce 1986 na řece Jihlavě u Pohořelic. Osamocené zvíře tehdy putovalo proti proudu a později je přejel vlak u Dačic. Další pozorování pocházejí z roku 1988 z Dyje u Lednice. Od té doby se bobři soustavně šíří především proti proudu řeky Moravy a jejích přítoků. Šíření má původ v populaci vysazené na Dunaji pod Vídní. V roce 1993 pronikají do západních a jižních Čech bobři vysazení po roce 1966 v Bavorsku. Od roku 1995 je stálá kolonie u Rozvadova na Kateřinském potoce a v roce 1997 se objevil první bobr v povodí Vltavy na Šumavě. Významný je dnes již stálý výskyt bobrů na Labi mezi Ústím nad Labem a hranicí s Německem. Koncem 90. let se po Labi šíří z Německa zvířata patřící k původnímu poddruhu labského bobra (Castor fiber albicus), který je jediným geograficky původním poddruhem u nás. Z polské populace na Visle pocházejí bobři, kteří se v roce 1997 objevili na Olši u Jablunkova a na Stonávce u Karviné. Do Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví bylo v roce 1991 vysazeno 6 a v roce 1992 14 zvířat ze severopolské oblasti Suwalki. Roku 1996 tam přibyl ještě 1 dospělý pár z Litvy. Odtud pocházely i 2 páry vysazené r. 1996 na Odře v okolí Libavé. A potom už následovalo pozvolné osídlování celé Moravy. S ohledem na to, jak rychle vzrůstá počet zvířat v populacích vysazených v okolních zemích, lze tušit především nízkou úmrtnost, protože porodnost bobrů není příliš vysoká. Březost trvá v průměru 107 dní, mláďata se rodí v našich podmínkách v květnu až červnu a je jich 2–5, méně často 6–7. Zůstávají v rodičovské skupině (kolonii) minimálně 2 roky, a poté ji opouští, aby si našli vlastního partnera. Ve třetím roce života zakládají kolonii novou. U nás se intenzivně sleduje skupina vysazená v Litovelském Pomoraví. Při posledním odhadu početnosti v zimě 1997–1998 tu bylo 50 jedinců, přičemž minimálně dvacet dalších zvířat je mimo toto území, především na jih od Olomouce (Kožušany, Kvasice, Záhlinice). O koloniích kolem Uherského Hradiště nelze s jistotou říci, zda je vytvořili bobři migrující z Litovelského Pomoraví nebo z Dunaje. Řeka Morava je v současné době souvisle osídlena bobry od Mohelnice až k soutoku s Dunajem. Rovněž v dalších lokalitách je při zajištění účinné ochrany dobrá perspektiva šíření druhu. I když se stavy bobra v posledních letech zvýšily, stále se jedná o kriticky ohrožený druh. Podle zákona tedy nelze s tímto druhem bez povolení nakládat. Uvedené se týká i zásahů do bobřích hrází a hradů. Jak se situace kolem šíření bobra bude vyvíjet dále ukáže až čas a uvidíme, zdali nebudeme nuceni přijmout opatření vedoucí k usměrnění vývoje jeho populace dle “našich lidských představ“. S přihlédnutím k faktu, že pobytové stopy bobra jsou nyní patrné při procházkách přírodou v blízkosti vody prakticky na každém kroku, pokládám si otázku, zda již nenastal čas zasáhnout do poklidného života bobrů jinak, než ochranářsky. Pokud v tomto případě ponecháme přírodě volnou ruku, za pár let neuvidíme v blízkosti vody strom starší deseti let. A ty jsou taktéž součástí přírody nebo ne?

Ing. Květoslav Fryšták

Foto: Aleš Korvas

Foto: Aleš Korvas


Foto: Aleš Korvas

Foto: Aleš Korvas

Starosta města Josef Bazala

Vážení návštěvníci,
vítám Vás na oficiálních webových stránkách úspěšně se rozvíjejícího města Staré Město, které je mimo jiné významné svou velkomoravskou historií. Věřím, že zde naleznete zajímavosti nejen o bohaté historii a současnosti města, ale i řadu důležitých praktických informací pro běžné potřeby občanů, včetně pozvánek na zajímavé kulturní, společenské, sportovní a folklorní události.

Vizualizace ZUŠ

Vizualizace náměstí Velké Moravy

Video o Starém Městě

Virtuální prohlídka města

Webkamera

Webkamera ve Starém Městě

Užitečné odkazy

Region Slovácko

Mikroregion Staroměstsko

KOVOZOO CzechPoint

EPUSA

Na úřad přes internet

Evropská databanka

Evidence tržeb