Novinky

Rubriky

Kalendář akcí

  • 2.12.2017Rozsvícení Vánočního stromu + Mikuláš
  • 3.12.2017 9.00Vánoční jarmark
  • 8.12.2017Setkání spolků
  • 17.12.2017Vánoční zpívání
  • 27.1.2018 19.00XXI. REPREZENTAČNÍ PLES MĚSTA
AEC v1.0.4

Fotogalerie

Projekty z ROP Střední Morava

Digitální povodňový plán

Středa 22. listopadu 2017

imenicka.cz

Kam ve Starém Městě na oběd?

imenicka.cz

Fotogalerie

Aluvium řeky Moravy bylo z přírodovědného hlediska od nepaměti velmi významným územím, jehož fragmenty se dochovaly v některých místech do současné doby. Dávno pryč jsou časy, kdy řeka Morava v dobách jarního tání dotovala toto území vodou a kdy tato přinášela s sebou nejenom živiny nutné pro růst lučních společenstev, ale také vytvářela velmi specifický životní prostor pro rozmanité druhy rostlin a živočichů.
Převažujícím biotopem na katastru St. Města byla historicky údolní niva řeky Moravy, meandrující a vytvářející slepá ramena, mělčiny, zátočiny, ostrůvky, nivní louky s bohatými lužními lesy. Lesy byly postupně vymýceny, vodní toky zregulovány, slepá ramena zazemněna a druhotně vznikl biotop sezónně zaplavovaných luk, které byly dalšími úpravami vysušovány, postupně zorňovány nebo využívány k zástavbě, jak se děje doposud. Již zmíněné a nejcennější fragmenty přírody se uchovaly ve slepých ramenech Čerťák, Pod Cukrovarem, na Přední Morávce, Zadní Morávce a jejich nejbližším okolí, na Staroměstských loukách, kolem Baťova kanálu a kolem potoka Salaška lemovaného stále se ztenčujícím břehovým porostem.

Co všechno zde můžeme vidět? Zajímavými druhy rostlin jsou jednak druhy typické pro výskyt ve vodě jako chráněná šípatka střelolistá nebo druhy typické pro podmáčené plochy resp. okolí vod jako např. ostřice banátská, ostřice otrubová, ostřice štíhlá nebo chrastice rákosovitá. Na druhé straně zde najdeme i druhy typické pro původní teplomilné suché trávníky jako sveřep vzpřímený, bukvici lékařskou či modřenec chocholatý, které rostou na suchých exponovaných místech. Ze zástupců bezobratlých musíme jmenovat měkkýše škebli rybničnou a velevruba malířského, kdysi velmi hojné, nyní chráněné obyvatele vod slepých ramen. V potoce Salaška je poté, co se významně zlepšila kvalita vody, běžný rak říční. Z denních motýlů můžeme spatřit otakárka ovocného, závislého na živné rostlině podražci křovištním. Z nočních motýlů je významný výskyt největšího evropského motýla martináče hrušňového. Z obratlovců začneme u ryb a tady musíme na prvním místě zmínit hořavku duhovou, malou rybku zajímavou zvláštním způsobem rozmnožování a vazbou na škebli rybničnou.
Největšího rybního obyvatele našich vod sumce velkého ani nemusíme představovat, stejně jako známého dravce štiku obecnou. Z obojživelníků je významný výskyt vzácného skokana ostronosého, jehož samečci se v období páření zbarvují modře, rosničky zelené, dovedně šplhající v korunách listnatých stromů podél vod a ropuchy zelené a obecné. Z plazů je v blízkosti vod nebo přímo ve vodě k vidění světle šedá užovka obojková, vzácněji její menší příbuzná hnědě zbarvená užovka podplamatá, živící se téměř výhradně rybkami. Na suchých místech s obnaženým skeletem a s dostatkem hmyzu se můžeme setkat s malou ještěrkou obecnou, která z nedostatku příležitostí hodně často hledá útočiště u neudržovaných a poloopuštěných staveb. Zástupci ptáků jsou velmi významným fenoménem a je až s podivem s jak velkou urputností se dovedou udržet i v dnešní urbanizované a zemědělstvím zdevastované krajině. Zejména v období tahu můžeme na vodních plochách spatřit potápku roháče. Její menší příbuzná potápka malá byla kdysi hojným obyvatelem jak místních rybníků, tak i odvodňovacích a zásobovacích kanálů. Nyní výrazně mizí.Volavka popelavá přilétá na staroměstské vodní plochy z blízkého hnízdiště za lovem. Bukáček malý byl ještě v osmdesátých letech pravidelným hnízdičem. Čáp bílý je taktéž pravidelným obyvatelem našeho města. Kachna obecná hnízdí v občasném doprovodu poláka chocholačky na staroměstských loukách, občas zahnízdí i čírka obecná. Na tahu bývá pravidelně zastižen lžičák pestrý, čírka modrá, polák velký, ale samozřejmě i veškeré další druhy kachnovitých. Labuť velká je víceméně pravidelným hnízdičem. Z dravců na vysokých stromech pravidelně hnízdí káně lesní a ve starých hnízdech vran a strak se usadí poštolka obecná. Hnízdo na zemi v bujné vegetaci si zde pravidelně buduje další z dravců – moták pochop. Velmi zajímavá jsou v posledních letech opakovaná pozorování velmi vzácné poštolky rudonohé. Na svých loveckých toulkách sem často zamíří krahujec obecný a občas i jestřáb lesní. Z hrabavých ptáků je zde doma kdysi početný bažant obecný, koroptev polní a nenápadná křepelka polní. Jedním z unikátních historických údajů je výskyt dropa velkého na staroměstských loukách. Tento mohutný pták z řádů krátkokřídlých je pravidelně, leč nepočetně hnízdící lyska černá, obývající pobřežní vegetaci spolu se slípkou zelenonohou. Zástupci chřástalovitých, kteří obývají okolí vod, jsou již minulostí. Z řádu bahňáků ovšem stále pravidelně, byť již nepočetně, hnízdí čejka chocholatá spolu s kulíkem říčním. Na tahu je k vidění bekasína otavní a zástupci rodu vodoušů – vodouš rudonohý, vodouš kropenatý, vodouš bahenní a nejběžnější a občas zahnízdící pisík obecný. Z řádu dlouhokřídlých, čeledi rackovitých sem tam zahnízdí racek chechtavý a z nedalekých Záhlinic se zatoulá rybák obecný z čeledi rybákovitých. Z měkkozobých pravidelně a v posledních letech celkem běžně hnízdí v korunách stromů i v městských částech holub hřivnáč, hrdlička divoká a samozřejmě hrdlička zahradní. Z řádu sovy hnízdí ve starých stračích hnízdech kalous ušatý, v posledních letech je opakovaně registrován kalous pustovka, který hnízdí na zemi v porostech s rákosím. Z řádu kukačky je to známá kukačka obecná, kladoucí vajíčka do hnízd pěvců. Z řádu srostloprstých je stálým obyvatelem ledňáček říční, hnízdící v norách vyhrabaných v březích kolem vod. Ze šplhavců nemůžeme opomenout krutihlava obecného, kterého spíše uslyšíte než uvidíte. Příbuzná žluna zelená si zde tesá dutiny v mohutných topolech a domácí zde je i strakapoud velký. Z řádu pěvců, čeledi skřivanovitých je obecným hnízdičem skřivan polní. Z čeledi konipasových kolem lidských sídel žije konipas bílý. Z čeledi ťuhýkovitých vzácně zahnízdí ťuhýk šedý, můžete spatřit ťuhýka obecného a jako raritu můžeme uvést ještě v sedmdesátých letech pravidelně hnízdícího ťuhýka menšího ( na staroměstských loukách ). Z čeledi pěnicovitých nemůžeme přehlédnout typické obyvatele porostů kolem kanálů na loukách rákosníka obecného a rákosníka zpěvného. Dalším stabilním hnízdičem je krásně zpívající pěnice černohlavá, místně hnízdí i pěnice pokřovní a pěnice hnědokřídlá. Všechny uvedené pěnice hnízdí v křovinatých plochách, stejně jako hojně se vyskytující budníček menší. V okolí zdejších staveb tu a tam zahnízdí lejsek šedý z čeledi lejskovitých. Z čeledi drozdovitých jsou stálými, ale ne příliš hojnými obyvateli bramborníček černohlavý a nejlepší zpěvák slavík obecný obývající husté křoviny poblíž vod. Dalším, dnes již běžným hnízdičem je drozd kvíčala spolu s drozdem zpěvným a kosem černým. Z mlynaříkovitých je dnes již poměrně vzácný malý mlynařík dlouhoocasý stavějící v nízkých a řidších křovinách u remízků malé kulaté hnízdo. Představitel moudivláčkovitých – moudivláček lužní v posledních pár letech téměř vymizel a s ním i jeho překrásná hruškovitá hnízda zavěšená na tenké větvičky vrby. Z čeledi sýkorovitých můžete spatřit sýkoru modřinku a sýkoru koňadru. Čeleď strnadovitých reprezentuje strnad obecný a pro lokalitu staroměstských luk typický strnad rákosní. Z pěnkavovitých jmenujme pěnkavu obecnou, zvonka zeleného, stehlíka obecného a zvonohlíka zahradního. Z čeledi snovačovitých se běžně setkáte s vrabcem polním a vrabcem domácím. Ze špačkovitých uvidíte špačka obecného. Vysoko v korunách stromů staví svoje hnízdo žluva hajní z čeledi žluvovitých. Výčet ptačích obyvatel Starého Města a jeho okolí uzavírají pěvci z čeledi krkavcovitých straka obecná a vrána obecná šedá. Savci jsou zastoupeni známou lovnou zvěří srncem obecným. Kdysi velmi vzácný bobr evropský obhospodařující břehové porosty rostoucí podél tekoucích i stojatých vod se stává čím dál tím obecnějším druhem na rozdíl od zajíce polního a králíka divokého, kteří z naší přírody skoro vymizeli. Velmi hojným druhem je hmyzožravý ježek východní. Z lasicovitých šelem se můžeme potkat s kunou skalní, která se silně rozmnožila a proniká až do blízkosti lidských obydlí, tchořem tmavým, hledajícím potravu podél vodních toků, lasicí hranostajem či nejmenší lasicí kolčavou, které jsou postrachem myší a hrabošů. Tento výčet je jenom základním přehledem toho, co můžeme při toulkách Starým Městem spatřit, proto mějte oči otevřené a možná uvidíte i spoustu dalších krásných a zajímavých kytiček a žouželáků.

Květoslav Fryšták

Starosta města Josef Bazala

Vážení návštěvníci,
vítám Vás na oficiálních webových stránkách úspěšně se rozvíjejícího města Staré Město, které je mimo jiné významné svou velkomoravskou historií. Věřím, že zde naleznete zajímavosti nejen o bohaté historii a současnosti města, ale i řadu důležitých praktických informací pro běžné potřeby občanů, včetně pozvánek na zajímavé kulturní, společenské, sportovní a folklorní události.

Vizualizace ZUŠ

Vizualizace náměstí Velké Moravy

Video o Starém Městě

Virtuální prohlídka města

Webkamera

Webkamera ve Starém Městě

Užitečné odkazy

Region Slovácko

Mikroregion Staroměstsko

KOVOZOO CzechPoint

EPUSA

Na úřad přes internet

Evropská databanka

Evidence tržeb