Novinky

Rubriky

Kalendář akcí

  • 2.12.2017Rozsvícení Vánočního stromu + Mikuláš
  • 3.12.2017 9.00Vánoční jarmark
  • 8.12.2017Setkání spolků
  • 17.12.2017Vánoční zpívání
  • 27.1.2018 19.00XXI. REPREZENTAČNÍ PLES MĚSTA
AEC v1.0.4

Fotogalerie

Projekty z ROP Střední Morava

Digitální povodňový plán

Úterý 21. listopadu 2017

imenicka.cz

Kam ve Starém Městě na oběd?

imenicka.cz

Fotogalerie

Baťův kanál
Když Jan Antonín Baťa v letech 1934- 1938 stavěl Baťův kanál, jistě jej ani nenapadlo, že z něj bude po letech hlavní turistická atrakce celého Zlínského kraje. Tato vodní cesta měla v prvé řadě svůj praktický účel, a to přepravu lignitu z dolů v Ratíškovicích do otrokovické teplárny. Ta byla totiž po silnici značně nevýhodná, a proto se mladší z Baťů rozhodl zrealizovat nápad velkoprůmyslníka Tomáše, který ovšem před uskutečněním svých smělých plánů tragicky zahynul.
Jednalo se o velmi technicky i organizačně náročnou stavbu, jejímž výsledkem byla více jak 50 kilometrů dlouhá vodní cesta, po které mohly plout nákladní čluny o nosnosti až 150 tun. Na plavidla čekalo celkem 14 plavebních komor, které pomáhají vyrovnávat různé výšky vodních hladin. Komory ale nebyly jediným nutným technickým zázemím, musely vzniknout například i zvedací železniční mosty, nebo jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži. Některá technická opatření nepřežila válečná léta, některá už dosloužila a nebyla obnovena. Pořád se ale několik technických zajímavostí, které dělají z této vodní cesty nejen příjemnou turistickou atrakci, ale také plnohodnotnou technickou památku, najde. Například vodní křižovatka ve Vnorovech se může pochlubit originálním technickým řešením. Právě tady kanál přetíná řeku Moravu a jeho hladina je mnohem výš, než řeka. Pod dnem řeky je tak ukryto potrubí, díky němuž se hladiny obou toků daří vyrovnávat.
Začátky zdejší lodní přepravy také nebyly tak úplně jednoduché. Prázdný člun byl totiž z Otrokovic odtažen pomocí remorkéru do Spytihněvi, odsud jej pak po břehu odtáhl traktor až do Starého Města. Tady opět přišel ke slovu remorkér, který s lodí putoval do Veselí nad Moravou, kde jej opět vystřídal traktor na břehu. Takto doputoval člun až do Sudoměřic, kde se stejnou trasou vydal s nákladem lignitu zase zpět. K vyhýbání prázdných a naložených člunů sloužily přístaviště, tedy „výhybny“. Za ideálního stavu vody trvala cesta asi deset hodin, často to ale byla doba mnohem delší.
Kanál hodně utrpěl za II. sv. války, v šedesátých letech pak na něm dopravní plavba zcela ustala, složitá přeprava už se zkrátka nevyplácela. Na jeho další, světlejší, zítřky se pak začalo blýskat v roce 1996, kdy se obce podél kanálu spojily do sdružení, jehož cílem bylo obnovit na kanále plavbu a zajistit také turistům potřebné zázemí. Od té doby se z této netradiční vodní cesty stala velmi vyhledávaná atrakce, kterou ročně navštíví tisíce turistů.
Zájmu o Baťův kanál výrazně napomohla především kvalitní síť cyklostezek, které tuto trasu kopírují téměř po celé jeho délce. Spojení cykloturistiky s plavbou se tak pro řadu lidí jeví jako velmi zajímavá možnost, jak zpestřit dovolenkové dny. „Co se týká loňského roku, dosáhli jsme na naprosto fenomenální číslo 274 tisíc cyklistů, kteří projeli po cyklostezkách podél Baťova kanálu. Víme to dost přesně díky speciálním cyklosčítačům, které jsou na trasách umístěny,“ sděluje podrobnosti projektový manažer Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu Vladimír Pavelka. I letošní sezóna se prozatím jeví zcela mimořádně, pomohla tomu i změna legislativy, co se ulehčení řízení motorových člunů týče. „Pokud jde o novinky na trase, tak začalo fungovat prozatím největší přístaviště v Petrově, které stálo asi 30 milionů korun. Jde o lagunové přístaviště pro asi čtyřicet lodí. V nejbližších dvou třech letech se počítá s novým přístavištěm v Napajedlech na Pahrbku, které bude dokonce pro stovku lodí,“ prozrazuje plány Pavelka.
Velmi populární je především půjčování malých motorových člunů, na které zájemcům stačí krátké, patnáctiminutové školení. Na člun se vleze tak pět lidí, největší lodí, na kterou je možné naložit 60 cestujících je pak loď Morava. Obrovský zájem je i o vypůjčení hausbótů. V loňském roce se lodí po kanále projelo například osmdesát tisíc zájemců a více jak tři a půl tisíce z nich tady strávily více jak dvě noci. „Současné hausbóty už mají plně moderní výbavu, tedy nechybí WC ani sprcha, nejde samozřejmě o všechny, ale objevují se v čím dál větší míře,“ doplňuje Vladimír Pavelka.
Vůdci plavidel by ale neměli zapomínat na to, že ani na lodích není možné za kormidlem požívat alkohol. Policejní kontroly nejsou žádnou výjimkou a za naměřený alkohol padají dost vysoké pokuty.
A s vodní cestou jsou ještě velké plány. „V současné době je splavných padesát tři kilometrů a v nejbližších dvou až třech letech se počítá s výstavbou plavební komory v Rohatci, což prakticky umožní dostat se s lodí až do centra Hodonína. Na druhé straně se připravuje výstavba plavební komory v Bělově, což je investice ve výši asi sto osmdesáti milionů, kterou zafinancuje Ředitelství vodních cest. Ve stejný moment by mělo dojít k výstavbě přístaviště v Kroměříži, takže kanál bude splavný od Kroměříže až po Skalici. A v ideálním případě se všichni snaží o to, aby bylo možné se doplavit až do Dunaje,“ doplňuje Pavelka.
Velmi příjemnou zastávkou je i přístaviště s přístavní restaurací ve Starém Městě, které nedávno prošlo podstatnou obměnou. Provozuje půjčovnu lodí, hausbótů a jízdních kol. A jaká je spokojenost se sezónou přímo ve staroměstském přístavišti podle jeho provozovatele Zdeňka Klečky?
Jaká je letošní sezóna z Vašeho pohledu?
Sezónu porovnáváme jak z pohledu plavebního, tak hostinského. Ta plavební se nám doposud jeví jako nadprůměrná, totéž můžeme říci i o restauraci.
A ve srovnání s předchozími roky?
Ve srovnání s předchozími roky jsme v půjčovně o 10% nad loňskými čísly.
Co v současné chvíli nejvíce „frčí“? O co je největší zájem?
Zvýšený zájem pozorujeme v půjčování lodí Pannonia, které jsou až pro 12 osob a lze je stále řídit bez průkazu, čímž se nám neomezuje cílová skupina zájemců. Na tyto lodě podle přání zákazníka dodáváme z restaurace catering. Loď je bezbariérová, takže ji mohou využít i rodiny s kočárky.
Jsou turisté především tuzemští, nebo se objevují i cizinci?
V letošním roce zaznamenáváme vyšší výskyt zákazníků ze Slovenska, což je asi důsledek jejich silnější měny způsobené chováním naší ČNB.
Změnila se v této sezóně nějak vaše nabídka?
Nabídka na letošek zůstala stejná, jen se vylepšila jedna z lodí- Pannonia, kterou jsme zaplachtovali. Lze s ní tedy plout i za nepříznivého počasí. V restauraci jsme rozšířili nabídku čerstvých ryb a též jsme restauraci na začátku léta zaplachtovali pro prodloužení sezóny.
Plánujete do dalších let nějaká vylepšení, změny?
Máme spousty plánů, ale vše je omezeno financemi, které si na tyto účely vytváříme sami. Celý přístav byl postaven bez dotací ze soukromých zdrojů a na to jsme hrdí. Nejsme žádní pobírači dotací; nemáme podnikání založené na pochybné dotační politice tohoto státu. Takže až bude vyděláno, zhodnotíme a nějakou částkou budeme financovat vylepšení v přístavu. Nabízejí se dětský koutek, přestavba plavidla, atd.
Jak dlouho se u vás lidé zdrží?
Opět musíme rozlišit půjčovnu a restauraci. Jsme jediná restaurace s obsluhou u kanálu, a proto k nám zajíždějí hausbóty jiných půjčoven a pobyt spojují s přenocováním. Naši zákazníci v půjčovně loděk si loďku půjčí, plují po kanále či řece a pak po návratu jsou našimi hosty v restauraci.
Máte nějakou představu (statistiku), kolik návštěvníků se během letošního roku u vás v přístavišti protočilo?
Celkově jsou to desetitisíce.

Barbora Žáková

Výstavba. Zdroj: Baťův kanál

Výstavba. Zdroj: Baťův kanál


Plavební komora. Zdroj: Baťův kanál

Plavební komora. Zdroj: Baťův kanál


Loď tažená traktorem. Zdroj: Baťův kanál

Loď tažená traktorem. Zdroj: Baťův kanál


Staroměstský přístav. Foto: Barbora Žáková

Staroměstský přístav. Foto: Barbora Žáková


Foto: přístaviště Staré Město

Foto: přístaviště Staré Město

Starosta města Josef Bazala

Vážení návštěvníci,
vítám Vás na oficiálních webových stránkách úspěšně se rozvíjejícího města Staré Město, které je mimo jiné významné svou velkomoravskou historií. Věřím, že zde naleznete zajímavosti nejen o bohaté historii a současnosti města, ale i řadu důležitých praktických informací pro běžné potřeby občanů, včetně pozvánek na zajímavé kulturní, společenské, sportovní a folklorní události.

Vizualizace ZUŠ

Vizualizace náměstí Velké Moravy

Video o Starém Městě

Virtuální prohlídka města

Webkamera

Webkamera ve Starém Městě

Užitečné odkazy

Region Slovácko

Mikroregion Staroměstsko

KOVOZOO CzechPoint

EPUSA

Na úřad přes internet

Evropská databanka

Evidence tržeb