Novinky

Nadcházející akce

nenalezeno

Kalendář akcí

< Leden 2022 >
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22Reprezentační ples města all day
23
24 25 26 27 28 29 30
31            

Projekty z IROP

Rubriky

Projekty z ROP Střední Morava

Digitální povodňový plán

imenicka.cz

Kam ve Starém Městě na oběd?

imenicka.cz
PF 2022

Velmi zajímavý článek byl zveřejněn v měsíčníku Hulíňan, kde čtyřiaosmdesátiletý kronikář města Hulína pan Vlastimil Úlehla vzpomíná na osudný 16. duben 1945. V dopoledních hodinách bylo bombardováno Staré Město, především cukrovar a okolí železniční stanice, odpoledne pak také 30 kilometrů vzdálený Hulín. V minulosti bylo dětem i dospělým předkládáno, že na Staré Město provedly nálet německá nebo spojenecká letadla, po roce 1989 jsem slyšel několik pamětníků, že se jednalo o ruská letadla.
Intenzivní bombardování u nás začalo prakticky až v době, kdy se spojenci vylodili na Sicílii a vybudovali u Brindisi obrovské letiště. Letecká základna byla, když si představíte mapu Itálie ve tvaru boty, přímo v tom kramfleku. Odtud letadla odlétávala nad Ostravsko a Horní Slezsko a vždy se orientovala podle Balatonu, Bratislavy nebo Vídně. V ten kritický den, pondělí 16. dubna 1945, poplachová služba vůbec nezareagovala, protože to nebyla britská ani americká letadla, ale rumunská. V té době totiž rumunská armáda už obsadila Piešťany a odtud bombardovala a narušovala prostor, v němž se mělo bojovat. Když jsem se dostal do cukrovaru ve Starém Městě, viděl jsem pomníček obětem leteckého neštěstí ze 16. dubna 1945 dopoledne. To souhlasí s náletem v Hulíně, ke kterému došlo v odpoledních hodinách. Rumuni se drželi toku Moravy a železnice Břeclav – Přerov, protože v té době radarový systém ještě neexistoval. Staroměstský cukrovar to byla velká fabrika a její světlíky se v jarním sluníčku jen třpytily. Staly se pro rumunské bombardéry cílem. To se stalo dopoledne, bombardéry se vrátily do Piešťan, natankovaly a odpoledne pak pokračovaly v náletech na střední Moravě. Později jsem zjistil, že tomuto rumunskému leteckému sboru velel velitel eskadry generál Trajan Burduloi, který od 10. do 28. dubna 1945 operoval z piešťanského letiště. Prostor pro pěší postup Rumunů ve směru na Staré Město a Hulín byl z Trenčína přes Strání a Makov,“ sdělil pan Vlastimil Úlehla.
Pondělí 16. dubna 1945 se navždy zapsalo jako jeden z nejtragičtějších dnů Starého Města v jeho novodobé historii.

Milan Kubíček
V pondělí 16. dubna 2012 se poklonili památce obětí bombardování cukrovaru místostarosta Radoslav Malina (na snímku zleva), starosta Josef Bazala a předsedkyně základní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Zdenka Višenková. Foto: Milan Kubíček

V pondělí 16. dubna 2012 se poklonili památce obětí bombardování cukrovaru místostarosta Radoslav Malina (na snímku zleva), starosta Josef Bazala a předsedkyně základní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Zdenka Višenková. Foto: Milan Kubíček

Na snímku pomník obětem bombardování cukrovaru dne 16. dubna 1945, který se nyní nachází v blízkosti majáku Šrotík v areálu firmy Kovosteel. Na místě zahynulo 17 zaměstnanců cukrovaru, v nejbližším okolí dalších sedm osob, šest občanů později zemřelo v nemocnici a zraněno bylo dalších 30 lidí. Hromadný pohřeb obětí se konal 18. dubna 1945 za velké účasti obyvatel a velmi dramatických okolností. V době pohřbu totiž přeletělo nad hřbitovem několik bojových letadel a lidé znovu prožívali hrozné chvíle. Foto: Milan Kubíček

Na snímku pomník obětem bombardování cukrovaru dne 16. dubna 1945, který se nyní nachází v blízkosti majáku Šrotík v areálu firmy Kovosteel. Na místě zahynulo 17 zaměstnanců cukrovaru, v nejbližším okolí dalších sedm osob, šest občanů později zemřelo v nemocnici a zraněno bylo dalších 30 lidí. Hromadný pohřeb obětí se konal 18. dubna 1945 za velké účasti obyvatel a velmi dramatických okolností. V době pohřbu totiž přeletělo nad hřbitovem několik bojových letadel a lidé znovu prožívali hrozné chvíle. Foto: Milan Kubíček

Vlajka – krásný symbol barev

Autorem československé státní vlajky byl akademický malíř Jaroslav Jareš. Pro novou, začínající mladou Československou republiku vytvořil vskutku krásný symbol barev: červená – symbol radosti, ale i krve, bílá – symbol čistoty a práva, modrá – symbol volnosti a naděje. A tato státní vlajka nám zůstala i po rozdělení naší republiky se Slovenskem od 1. ledna 1993. A važme si jí, buďme na ni hrdí, je to symbol našeho domova.

MK

Starosta města Ing. Kamil Psotka

Vážení návštěvníci,
vítám Vás na oficiálních webových stránkách úspěšně se rozvíjejícího města Staré Město, které je mimo jiné významné svou velkomoravskou historií. Věřím, že zde naleznete zajímavosti nejen o bohaté historii a současnosti města, ale i řadu důležitých praktických informací pro běžné potřeby občanů, včetně pozvánek na zajímavé kulturní, společenské, sportovní a folklorní události.

Informační kanál Hlášenírozhlasu.cz

Vizualizace náměstí Velké Moravy

Video o Starém Městě

Webkamery hnízdiště čápů

Webkamera

Webkamera ve Starém Městě

Užitečné odkazy

Region Slovácko

Objevte Východní Moravu

Mikroregion Staroměstsko

KOVOZOO CzechPoint

EPUSA

Na úřad přes internet

Evropská databanka

Evidence tržeb