Novinky

Projekty z IROP

Kalendář akcí

Akce jsou až do odvolání ZRUŠENY

  • 30.8.2020Zábavné odpoledne – škola začíná
  • 6.9.2020Velkomoravský koncert
  • 12.9.2020Slovácké slavnosti vína
  • 26.9.2020Michalské slavnosti – Hody s právem
  • 3.10.2020Staroměstský Den vína
AEC v1.0.4

Fotogalerie

Rubriky

Projekty z ROP Střední Morava

Digitální povodňový plán

imenicka.cz

Kam ve Starém Městě na oběd?

imenicka.cz

Fotogalerie

Aktuální informace ke COVID-19
Žádosti, oznámení, formuláře
Provoz úřadu, informace

Pradávná cyrilometodějská tradice se v Chřibech (dříve v horách zvaných Hříběcích, Maršavských či Marsových), stejně jako jinde, smísila s novými fantaziemi a “zaručenými informacemi” o pohybu, pobytu a hrobu sv. Metoděje. Pozornost se soustřeďovala zejména na hradisko sv. Klimenta se základy prastaré stavby.
V posledních dvou desetiletích 19. století se mezi lidem začala objevovat jistá, poněkud záhadná postava silně vlastenecky a romanticky založeného kněze Vavřince Sigmunda. Od samého příchodu do stupavské farnosti se stal zaníceným propagátorem cyrilometodějské tradice a badatelem po údajných velkomoravských památkách na Stupavsku v samém srdci Chřibů. Centrem jeho největšího zájmu je jeden z nejbližších stupavských vrcholů zvaný Hroby (kota 502,5 m), umístěný v táhlém hřebenu, zvedajícím se v sousedství Holého kopce Maršavou a končícím posledními výběžky Ocásku pod Bradlem na Koryčansku. Hrobový kopec romantickému Sigmundovi učaroval natolik, že brzy dospěl k přesvědčení o zdejší dávné existenci chrámu Panny Marie – pohřebního kostela sv. Metoděje. Vrchol kopce známého též pod názvem Svatá hora, bohatě posetý skalisky a obrovským množstvím roztroušených kamenů, opravdu připomíná místo pozůstatků nějaké stavby, a není proto divu, že se právě k tomuto místu kněz svou ideou upnul. Na provedení solidnějších výkopů však neměl dostatek prostředků, přesto se ale nevzdával a mezi lety 1884 – 1886 sám na Hrobech kopal.
Podle jeho představy měl kostel na Hrobech obklopovat i křesťanský hřbitov a velká zahrada, na níž, podle vzpomínek starých lidí, rostly ještě v 19. století zbytky ovocných stromů a pažitka. Zahrada sousedila s polnostmi na Kršlích. Nedaleko odtud se nacházejí bahnitá mokřiska – údajný pozůstatek silných pramenů, které nevysychaly ani v dobách největšího sucha. Jedna studna pro potřebu kostela byla i v jeho těsném sousedství.
Během svých výkopů vodil P. Sigmund na Hroby procesí lidí a školních dětí a kázal jim o významu tohoto místa, o nálezech a vlastní teorii existence a fungování Velkomoravské říše. Ve svých výzkumech však měl neustálé potíže s velehradskými duchovními, zneklidněnými obavou o přenesení cyrilometodějské tradice mimo “zaběhnutý” Velehrad. Vavřinci Sigmundovi však smrt nedovolila pokračovat v započatém díle. Zemřel náhle v roce 1893.
Zájem o hroby utichl, ale jen na čas. Ve třicátých letech minulého století se náhle na scéně objevuje žena, která jakoby byla povolána dokončit to, co farář Zikmund započal – najít na Hrobech hrob sv. Metoděje.
Klementina Maštalířová se narodila v roce 1875 a od nejútlejšího věku žila ve světě svatoklimentských bájí a pověstí. Není v této souvislosti bez zajímavosti fakt, že její matka sloužila na stupavské faře u P. Vavřince Sigmunda. Když Sigmund zemřel, bylo Klementině Maštalířové 18 let.
Podnět k hledání Metodějova hrobu v oblasti Hrobů dala Klementině Maštalířové vidění, z nichž první údajně měla již v roce 1926. Tehdy se jí zjevil sv. Metoděj a prosil ji, aby vyzvedla jeho tělo z hrobu. Doslova prý řekl: “…mé tělo leží ve sklepení bývalého kláštera, kam jsem se ukryl před útokem nepřátel. Však našli mě, jeden Němec bodl mě do pravého boku. Jedni spoutali mě a cloumali mým tělem. Tak zahynul jsem v bolesti a chladu. Pomoc, je mi zle… !”
Její první výkopy s největší pravděpodobností probíhaly na místě lidově zvaném “U obrázku” na křižovatce lesní cesty z Pily a cesty do Osvětiman. Kolem něj dnes vede asfaltová cesta a místo je dodnes dekorováno vybledlým svatým obrázkem s vyobrazením Panny Marie Sněžné. Zde však Klementina Maštalířová nenašla nic. Po dvouletém marném hledání se opět obrátila v modlitbách k věrozvěstu Metoději, aby vyprosila přesné určení místa kopání. V roce 1929 se jí v lesní trati Hroby zjevila dívka v růžových šatech, která ukazovala nedaleko k zemi. Maštalířová se dále od dívky dověděla, že v hloubce asi pěti metrů najde kamennou desku oboustranně popsanou neznámým písmem, ale zcela určitě se vztahující k hrobu sv. Metoděje.
Kopat se začalo až v roce 1932. Teprve v tomto roce dostala Maštalířová povolení k výkopům od majitele pozemků – Lesního družstva v Osvětimanech. Výkopy začaly ve čtvrtek 23. června 1932. Maštalířové v kopání pomáhali její syn Robert a pasekář z Osvětiman, Antonín Vaďura. Den nato se připojil rovněž výměnkář z Medlovic, Jan Burian. První nález byl učiněn právě v pátek 24. června 1932 v devět hodin dopoledne. Ve východní části jámy, v hloubce asi pěti metrů, narazili kopající na kamennou desku, která ležela ve “sražené půdě” vzpřímeně. Desku pak společně vykopali a vynesli z jámy. Desku měla nejprve v úschově sama Klementina Maštalířová. V pondělí ráno byl kámen na příkaz lesního úřadu převezen do Osvětiman k hajnému Wintrovi.
A jak vůbec kámen vypadal? Měl rozměry 60x80x15cm. Na lícní straně byla vyryta biskupská mitra, pod ní znak narození a nápis “SOLUN, pod ním nápis “VĚLEG”. Na rubové straně bylo napsáno pod sebou “PRVNÍ – ARČIBIS – MĚTODĚEI – PROS ZA NAS – U BOGA”.
Kolem nálezu kamene vznikl jak v širokém okolí, tak i v tisku a rozhlase doslova poprask. Na Hroby začaly putovat davy věřících z celé Moravy, Slovenska a snad i z Rakouska. Kolem místa nálezu vyrostlo velké množství stánků s párky a pivem, prodávaly se pohlednice a upomínkové předměty. Podle osvětimanské kroniky navštívilo tehdy Hroby na třicet tisíc, podle tiskových zpráv dokonce čtvrt miliónu poutníků.
Ve vykopávkách pokračovala Klementina Maštalířová i v následujícím roce, kdy byly nalezeny další části kamenné desky. Rozruch kolem údajného hrobu sv. Metoděje vyvolal zájem odborných kruhů. Byla ustavena odborná komise, která prozkoumala všechny nálezy a prohlásila je za podvrh. Klementině Maštalířové bylo kopání na Hrobech zakázáno. Marně ještě v roce 1960 žádala Moravské muzeum o souhlas s prováděním dalších vykopávek. Byl jí odepřen. Zemřela v roce 1963 ve věku osmdesáti osmi let.

(Z připravované publikace Bořka Žižlavského)
Při vstupu do Památníku Velké Moravy vítá návštěvníky nápis:   „Slované přišli a usadili se na řece Morava, i nazvali se Moravané.“ Ilustrační foto: Milan Kubíček

Při vstupu do Památníku Velké Moravy vítá návštěvníky nápis: „Slované přišli a usadili se na řece Morava, i nazvali se Moravané.“ Ilustrační foto: Milan Kubíček

Starosta města Josef Bazala

Vážení návštěvníci,
vítám Vás na oficiálních webových stránkách úspěšně se rozvíjejícího města Staré Město, které je mimo jiné významné svou velkomoravskou historií. Věřím, že zde naleznete zajímavosti nejen o bohaté historii a současnosti města, ale i řadu důležitých praktických informací pro běžné potřeby občanů, včetně pozvánek na zajímavé kulturní, společenské, sportovní a folklorní události.

Informační kanál Hlášenírozhlasu.cz

Vizualizace náměstí Velké Moravy

Video o Starém Městě

Virtuální prohlídka města

Webkamery hnízdiště čápů

Webkamera

Webkamera ve Starém Městě

Užitečné odkazy

Region Slovácko

Objevte Východní Moravu

Mikroregion Staroměstsko

KOVOZOO CzechPoint

EPUSA

Na úřad přes internet

Evropská databanka

Evidence tržeb