Novinky

Rubriky

Kalendář akcí

  • 2.12.2017Rozsvícení Vánočního stromu + Mikuláš
  • 3.12.2017 9.00Vánoční jarmark
  • 8.12.2017Setkání spolků
  • 17.12.2017Vánoční zpívání
  • 27.1.2018 19.00XXI. REPREZENTAČNÍ PLES MĚSTA
AEC v1.0.4

Fotogalerie

Projekty z ROP Střední Morava

Digitální povodňový plán

Pátek 24. listopadu 2017

imenicka.cz

Kam ve Starém Městě na oběd?

imenicka.cz

Fotogalerie


Aluvium řeky Moravy bylo z ornitologického pohledu od nepaměti velmi významným územím. Nejinak tomu je i v případě Staroměstských luk. Dávno pryč jsou časy, kdy řeka Morava v dobách jarního tání intenzivně dotovala toto území vodou a kdy s sebou přinášela nejenom živiny nutné pro růst lučních společenstev, ale také vytvářela velmi specifický životní prostor pro rozmanité druhy ptáků. Řeka mandrovala, vytvářela slepá ramena, mělčiny, zátočiny, ostrůvky, nivní louky a samozřejmě bohaté lužní lesy.
Tyto byly s příchodem osadníků postupně mýceny, vodní tok zregulován, slepá ramena se postupně zazemňovala nebo byla zavezena a druhotně vznikl biotop sezónně zaplavovaných luk využívaných až do padesátých let minulého století k produkci objemových krmiv pro hospodářská zvířata. V padesátých letech došlo ke zcelování pozemků a melioracím luk, odůvodňovaným lepším využitím zemědělsky obhospodařovaných ploch s cílem zvýšit výměru intenzivně obdělávané orné půdy. V dnešní době si lámeme hlavu s tím, jak pomocí dotací dostat vodu do krajiny zpět. Záměr odvést vodu z území se naštěstí nepodařilo zcela naplnit a voda se na tomto území držela v deštivých obdobích a zejména v období jarního tání sněhu v podobě velkých louží celkem pravidelně. Právě tento fakt přispěl k tomu, že obsádka ptačích obyvatel byla ve srovnání s okolní zemědělskou krajinou vždy výrazně vyšší. Co všechno zde můžeme vidět? V období tahu můžeme na vodních plochách spatřit potápku roháče. Její menší příbuzná potápka malá byla kdysi hojným obyvatelem jak místních rybníků, tak i odvodňovacích a zásobovacích kanálů. Nyní výrazně mizí. Volavka popelavá sem přilétá z blízkého hnízdiště za lovem. Bukáček malý byl ještě v osmdesátých letech pravidelným hnízdičem. Čáp bílý je zde návštěvníkem na cestách za potravou. Kachna obecná hnízdí v občasném doprovodu poláka chocholačky, občas zahnízdí i čírka obecná. Na tahu bývá pravidelně zastižen lžičák pestrý, čírka modrá, polák velký, ale samozřejmě i veškeré další druhy kachnovitých. Poměrně unikátní událostí zde byl výskyt husicí rezavých na přelomu roku 2014/2015. Labuť velká je naopak obecným druhem. Z dravců na vysokých stromech pravidelně hnízdí káně lesní, ve starých hnízdech vran a strak se usadí poštolka obecná a v několika posledních letech zde dokonce žije i obratný lovec vlaštovek a břehulí ostříž lesní. Hnízdo na zemi si v porostech rákosu pravidelně buduje další z dravců – moták pochop. Velmi zajímavá jsou v posledních letech opakovaná pozorování velmi vzácné poštolky rudonohé. Na svých loveckých toulkách sem často zamíří krahujec obecný a občas i jestřáb lesní. Z hrabavých ptáků je zde doma bažant obecný, koroptev polní a nenápadná křepelka polní. Jedním z unikátních historických údajů je výskyt dropa velkého. Tento mohutný pták z řádů krátkokřídlých tady pravidelně hnízdil až do dvacátých let minulého století. Dalším zástupcem krátkokřídlých je nepočetně hnízdící lyska černá, obývající pobřežní vegetaci spolu se slípkou zelenonohou. Oba druhy mizí. Zástupci chřástalovitých jsou již minulostí. Z řádu bahňáků ovšem stále pravidelně, byť již řídce hnízdí čejka chocholatá spolu s kulíkem říčním. Na tahu je k vidění bekasína otavní a zástupci rodu vodoušů – vodouš rudonohý, vodouš kropenatý, vodouš bahenní a nejběžnější a občas hnízdící pisík obecný. Z řádu dlouhokřídlých, čeledi rackovitých sem tam zahnízdí racek chechtavý a z nedalekých Záhlinic se zatoulá rybák obecný z čeledi rybákovitých. Z měkkozobých se pravidelně a v posledních letech celkem běžně vyskytuje holub hřivnáč a samozřejmě hrdlička zahradní. Z řádu sovy hnízdí ve starých stračích hnízdech kalous ušatý, v posledních letech je občas registrován výskyt kalouse pustovky, který staví hnízda na zemi. Z řádu kukačky je to známá kukačka obecná, kladoucí vajíčka do hnízd pěvců. Z řádu srostloprstých je zdejším stálým obyvatelem ledňáček říční, hloubící nory v kolmých březích kolem vod. Ze šplhavců nemůžeme opomenout krutihlava obecného, kterého spíše uslyšíte než uvidíte. Příbuzná žluna zelená si zde tesá dutiny v mohutných topolech a doma zde je i strakapoud velký. Z řádu pěvců, čeledi skřivanovitých je obecným hnízdičem skřivan polní. Z čeledi konipasovitých kolem lidských sídel žije konipas bílý. Z čeledi ťuhýkovitých zde vzácně zahnízdí ťuhýk šedý, celkem běžně se naopak setkáte s ťuhýkem obecným a jako raritu můžeme uvést ještě v sedmdesátých letech pravidelně hnízdícího ťuhýka menšího. Z čeledi pěnicovitých nemůžeme přehlédnout typické obyvatele zdejší lokality rákosníka obecného a rákosníka zpěvného. Dalším stabilním hnízdičem je krásně zpívající pěnice černohlavá, místně hnízdí i pěnice pokřovní a pěnice hnědokřídlá. Všechny uvedené pěnice vyhledávají keři pokryté plochy, stejně jako hojně se vyskytující budníček menší. V okolí zdejších staveb tu a tam zahnízdí lejsek šedý z čeledi lejskovitých. Z čeledi drozdovitých jsou stálými, ale ne příliš hojnými obyvateli bramborníček černohlavý a bramborníček hnědý. Oba hnízdí v miskovitém hnízdě postaveném v trsu trávy prakticky na zemi. Mezi typické představitele místní avifauny patří náš nejlepší zpěvák slavík obecný obývající husté křoviny poblíž vod. Dalším, dnes již běžným hnízdičem je drozd kvíčala spolu s drozdem zpěvným a kosem černým. Z mlynaříkovitých je dnes již poměrně vzácný malý mlynařík dlouhoocasý stavějící v křovinách malé kulaté hnízdo. Představitel moudivláčkovitých – moudivláček lužní v posledních pár letech téměř vymizel a s ním i jeho překrásná hruškovitá hnízda zavěšená na tenkých větvičkách vrb. Z čeledi sýkorovitých můžete spatřit sýkoru modřinku a sýkoru koňadru. Čeleď strnadovitých reprezentuje strnad obecný a pro zdejší lokalitu typický strnad rákosní. Z pěnkavovitých jmenujme pěnkavu obecnou, zvonka zeleného, stehlíka obecného a zvonohlíka zahradního. Z čeledi snovačovitých se běžně setkáte s vrabcem polním a vrabcem domácím. Ze špačkovitých uvidíte špačka obecného. Vysoko v korunách stromů staví svoje hnízdo žluva hajní z čeledi žluvovitých. Výčet ptačích obyvatel zdejší lokality uzavírají pěvci z čeledi krkavcovitých straka obecná a vrána obecná šedá, můžeme se tady ale setkat i s mohutným krkavcem velkým.

Květoslav Fryšták

Drozd kvíčala. Foto: Květoslav Fryšták

Drozd kvíčala. Foto: Květoslav Fryšták


Labuť velká. Foto: Květoslav Fryšták

Labuť velká. Foto: Květoslav Fryšták


Pěnkava obecná. Foto: Květoslav Fryšták

Pěnkava obecná. Foto: Květoslav Fryšták


Polák chocholačka. Foto: Květoslav Fryšták

Polák chocholačka. Foto: Květoslav Fryšták

Starosta města Josef Bazala

Vážení návštěvníci,
vítám Vás na oficiálních webových stránkách úspěšně se rozvíjejícího města Staré Město, které je mimo jiné významné svou velkomoravskou historií. Věřím, že zde naleznete zajímavosti nejen o bohaté historii a současnosti města, ale i řadu důležitých praktických informací pro běžné potřeby občanů, včetně pozvánek na zajímavé kulturní, společenské, sportovní a folklorní události.

Vizualizace ZUŠ

Vizualizace náměstí Velké Moravy

Video o Starém Městě

Virtuální prohlídka města

Webkamera

Webkamera ve Starém Městě

Užitečné odkazy

Region Slovácko

Mikroregion Staroměstsko

KOVOZOO CzechPoint

EPUSA

Na úřad přes internet

Evropská databanka

Evidence tržeb